Co je epSOS?

epSOS neboli Moderní veřejně přístupná služba pro evropské pacienty (Smart Open Services for European Patients) je rozsáhlý projekt Evropské komise, jehož se od července 2008 účastní 12 členských států Evropské unie, resp. jejich ministerstva zdravotnictví, národní kompetenční centra a bezpočet nejrůznějších organizací aktivních v oblasti elektronického zdravotnictví (tzv. eHealth). Hlavním cílem tohoto projektu je vybudovat praktickou strukturu služeb elektronického zdravotnictví a infrastrukturu informační a komunikační technologie, a tím tak prostřednictvím různých evropských zdravotních systémů zajistit lékařům bezpečný přístup ke zdravotním informacím pacienta a zároveň ověřit užití navrhovaných řešení v rámci rozsáhlého pilotního projektu.

Dlouhodobým záměrem projektu epSOS je:

  • podpořit mobilitu pacientů v Evropě
  • zvýšit efektivitu a hospodárnost nákladů přeshraniční péče
  • zvýšit kvalitnu a bezpečnost zdravotní péče v Evropě

Projekt epSOS určil dvě hlavní služby elektronického zdravotnictví, pro něž se interoperabilních řešení v přeshraniční komunikaci vyvíjejí – Pacientský souhrn (Patient Summary) a elektronické lékařské recepty/výdej léků na elektronický lékařský recept (ePrescription/eDispensation).

Pacientský souhrn

V rámci projektu epSOS se Pacientským souhrnem rozumí:

  • základní informace o pacientovi (např. jméno, věk)
  • anamnéza včetně nejdůležitějších klinických informací o pacientovi (např. alergie, současné zdravotní problémy, lékařské implantáty, velké chirurgické výkony provedené v posledních 6 měsících)
  • informace o předepsaných a užívaných lécích
  • informace o souhrnných elektronických zdravotních záznamech (např. kdo a kdy souhrnné elektronické zdravotní záznamy vytvořil)

Pacientské souhrny s informacemi o pacientech jsou lékařům poskytovány v jejich jazyce. Jazyková bariéra, která často vzniká v případech, kdy pacienti v zahraničí vyhledávají lékařskou pomoc, je tak odstraněna. Pacientský souhrn poskytuje lékařům v naléhavých případech i běžných situacích důležité informace, které jim usnadňují rozhodování, a tím tak přispívají k zajištění kvalitní a bezpečné zdravotní péče (např. zabraňují možné interakci léků).

Příklady použití souhrnných elektronických zdravotních záznamů v praxi.

Elektronické lékařské recepty a výdej léků na elektronický lékařský recept (není zatím v ČR v provozu)

V rámci služeb elektronických lékařských recepty a výdeje léků na elektronický lékařský recept se léky předepisují za pomoci softwaru, přičemž recepty se mezi vystavovatelem receptu (lékař) a výdejcem předepsaného léčiva (např. lékárna) předávají elektronickou cestou. Pacient obdrží potřebný lék oproti takto vystavenému a v systému vyhledanému lékařskému předpisu (výdej léků na elektronický lékařský recept) a informace o vydaném léčivu se následně zanese do elektronického systému. Interoperabilita národních systémů je potřebná v případech, kdy se pacient nachází v zahraničí a potřebuje lék, který mu jeho lékař dříve předepsal v jeho domovském státě. Lékárník by si tak v těchto situacích mohl předmětný elektronický recept v systému vyhledat a lék na jeho základě pacientovi vydat. Informaci o výdeji léků by pak domácí systém měl předat do národního systému daného pacienta.

Příklady použití elektronického lékařského předpisu v praxi.